Blížící se parlamentní volby 2025 znovu otevírají otázku: co se stane, když volič podpoří malou stranu, která nepřekročí pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny? V české debatě se často hovoří o „propadlých hlasech“. Jenže ve skutečnosti tyto hlasy nemusí být úplně ztracené – a to nejen v Česku, ale i v řadě evropských zemí. Díky systémům státního financování totiž mohou malé strany získat prostředky na přežití a další politickou činnost.
Český model: příspěvek už od 1,5 %
V Česku dostávají strany příspěvek od státu, pokud ve volbách překročí hranici 1,5 % hlasů. Každý hlas má hodnotu 100 Kč. Strana s pěti procenty a více pak navíc získává i mandáty a příspěvek na poslanecké či senátorské křeslo, který činí zhruba 900 tisíc korun ročně na jednoho poslance. I hlasy pro strany, které se do Sněmovny nedostanou, tedy mohou přinést reálný finanční efekt.
Německo: finance už od půl procenta
V Německu je systém ještě otevřenější. Strany, které ve volbách do Bundestagu či Evropského parlamentu získají alespoň 0,5 % hlasů (nebo 1 % v zemských volbách), dostávají státní příspěvky. Výše se odvíjí od počtu hlasů i od vybraných členských příspěvků a darů. I když se tedy strana do parlamentu nedostane, její hlasy se promění v peníze, které jí umožní pokračovat v činnosti.
Polsko a Slovensko: práh 3 %
Podobně funguje systém v Polsku a na Slovensku. V Polsku musí strana překročit 3 % hlasů (6 % pro koalice), aby dosáhla na pravidelné roční subvence. Na Slovensku je hranice rovněž 3 %, přičemž částka roste podle celkového výsledku. Hlasy nad tímto minimem tedy mají finanční význam i bez mandátů.
Švédsko: finance od 2,5 %
Ve Švédsku dostávají mimoparlamentní strany podporu, pokud v jedněch ze dvou posledních voleb překročily 2,5 %. Celkově stát rozděluje více než půl miliardy švédských korun ročně.
Španělsko: za každý hlas i mandát
Ve Španělsku systém funguje dvojím způsobem: strany dostávají příspěvek za každý mandát a zároveň za každý hlas. Díky tomu mohou finance čerpat i ty strany, které se sice do parlamentu nedostanou, ale získají nezanedbatelný počet hlasů.
Výjimka: Nizozemsko
Nizozemsko je odlišné – dotace se odvíjejí hlavně od počtu členů a parlamentního zastoupení. „Propadlé hlasy“ bez mandátů zde stranám přímo žádné peníze nepřinášejí.
Přehled financování politických stran v Evropě
| Země | Práh pro získání příspěvku | Výše příspěvku / Mechanismus | Dopad „propadlých hlasů“ |
|---|---|---|---|
| ČR | 1,5 % hlasů = příspěvek za hlasy (100 Kč/hlas). 5 % = mandáty + příspěvek na mandát (~900 000 Kč/poslanec/rok). | Každý hlas nad 1,5 % = peníze. | I strany bez mandátů dostanou finance, pokud mají ≥1,5 %. |
| Německo | 0,5 % hlasů ve volbách do Bundestagu/EU (1 % v zemských volbách). | ~0,85 € za první 4 mil. hlasů, 0,70 € za další + vyrovnávací příspěvek za dary/členství. | Hlasy pod prahem pro vstup do Bundestagu (5 %) stále generují finance. |
| Polsko | 3 % hlasů (6 % pro koalice). | Subvence odstupňovaná dle výsledku – násobky průměrné mzdy × počet hlasů. | Strana bez mandátů, ale s ≥3 %, dostává stabilní roční subvence. |
| Slovensko | 3 % hlasů. | Příspěvek na činnost (fixní částky odstupňované dle %), od 5 % navíc příspěvek na mandáty. | Hlasy nad 3 % přinášejí finance, i bez mandátů. |
| Švédsko | 2,5 % v jedněch ze dvou posledních voleb (pokud bez zastoupení). | ~528 mil. SEK/rok celkem; kombinace základního příspěvku a za mandáty. | Mimoparlamentní strany s ≥2,5 % mají nárok na finance. |
| Nizozemsko | Min. 1 000 členů + zastoupení v parlamentu (většinou). | Dotace dle počtu členů a mandátů, nikoli přímo za hlasy. | Propadlé hlasy bez zastoupení = žádný přímý finanční efekt. |
| Španělsko | Bez explicitního prahu, ale výplata až po volbách. | Pevné sazby: např. ~21 000 € za mandát + částka za každý hlas (liší se dle komory). | I strany bez mandátů mohou dostat příspěvek za hlasy. |
👉 Pointa: Většina evropských zemí umožňuje, aby „propadlý hlas“ (hlas pod parlamentním prahem) měl alespoň finanční efekt a pomohl straně přežít a růst.
Neúčast znamená pomoc výtězi
Evropská zkušenost ukazuje, že hlas pro menší stranu není nikdy úplně ztracený. Většina států zavedla systémy, které umožňují i stranám pod parlamentním prahem získat prostředky na svou činnost. Rozdíl mezi neúčastí ve volbách a hlasem pro menší stranu je proto nejen symbolický, ale i finanční.
