Zahraničí – Občanské Listy.cz

Dánsko a migrace: co ukazují fakta za příběhem o „likvidaci ghett“

REDAKCE | Občanské Listy.cz — Thu, 24 Sep 2026 11:35:57 +0000

Dánská vláda skutečně zavedla přísná pravidla pro azyl a zásahy do problémových obytných čtvrtí. V roce 2018 představilo Dánsko ambici odstranit do roku 2030 takzvané paralelní společnosti. Opatření zahrnovala proměnu veřejného bydlení, pravidla pro přijímání nájemníků, práci s dětmi i možnost zpřísněných trestů NO-GO zón. Dnes se dánská zkušenost často předkládá jako jednoduchý návod na řešení migrace v celé Evropě. Problém je v tom, že azyl, integrace a bytová politika jsou odlišné oblasti. Každá má jiné cíle a jiná měřítka úspěchu.

Začátek příběhu patří jiné vládě

V březnu 2018 představila strategii „Jedno Dánsko bez paralelních společností“ vláda premiéra Larse Løkke Rasmussena. V květnu téhož roku zveřejnila soubor dílčích politických dohod. Některé podpořili také sociální demokraté. Když se Mette Frederiksenová stala následně premierkou, v přísné politice pokračovala a její vláda prosadila další opatření; nebyla však autorkou této původní strategie. [1]

Roku 2018 úřady evidovaly 29 oblastí tehdy označovaných jako „ghetta“. V prosinci 2024 bylo na seznamu „paralelních společností“ osm oblastí a v prosinci 2025 už jen pět. Údaj o poklesu je tedy skutečný. Není však totéž co tvrzení, že dánský stát odstranil všechny problémy s integrací: seznam zahrnuje obytné oblasti splňující stanovené podmínky. [2]

Co znamenají hranice 50 a 40 procent

Dánská definice „paralelní společnosti“ se týká veřejné obytné oblasti s nejméně tisícem obyvatel. Vedle socioekonomických znaků obsahuje hranici více než 50 procent přistěhovalců a jejich potomků ze zemí, které dánská statistika označuje jako „nezápadní“. Opatření se týká oblastí, které přesahují podíl veřejných rodinných bytů s více jak čtyřiceti procenty přistěhovalců. Cíl dokončení opatření byl stanoven do roku 2030. [3]

Veřejně se hovoří o limitu 30 procent „nezápadních“ obyvatel, jehož překročení prý vede k povinnému přestěhování bez odvolání. Třicetiprocentní hranice se objevuje u samostatné kategorie preventivních oblastí i vedle dalších ukazatelů. Přestavba transformačních oblastí může přesto vést k ukončení nájmů a ke ztrátě dosavadního bydlení. Právě konkrétní výpovědi nájemníci napadli před soudem. [3, 4]

Dánské ministerstvo popisuje více způsobů proměny čtvrtí: novou výstavbu, změnu využití budov, prodej i demolice. Podle jeho souhrnu byla v transformačních plánech nejpoužívanějším nástrojem nová výstavba. [3]

Děti, trestní zóny a skutečná opatření

Součástí dohody z roku 2018 bylo povinné vzdělávací opatření pro jednoleté děti v dotčených oblastech; pravidla počítají s 25 hodinami týdně. Vládní cíl souvisel zejména s dánštinou a včasným zapojením dětí. Pro posouzení takové politiky je potřeba samostatně zkoumat jejich výsledky, dopad na rodiny a přiměřenost zásahu. [1, 5]

Dánsko také zavedlo možnost, aby policie dočasně vymezila zónu se zvýšenou trestní sazbou pro vybrané činy při mimořádné kriminalitě. Neplatí, že každý trestný čin v každé čtvrti na úředním seznamu automaticky znamená dvojnásobný trest. Ministerstvo spravedlnosti výslovně uvádělo vybrané skutky, časové omezení a možnost vyhlásit zónu také mimo sociálně zatížená sídliště. [6]

Azylová čísla poklesu jsou jednoznačná

Dánská statistika vykazuje 10 849 udělených azylových pobytů v roce 2015 a 859 v roce 2024; předběžný údaj za rok 2025 činí 875. Počet podaných žádostí také klesl: z 21 316 v roce 2015 na 2 333 v roce 2024 a předběžně 1 959 v roce 2025. [7]

Roku 2021 dánský parlament schválil právní možnost převádět některé žadatele k posouzení žádosti a případné ochraně do třetí země na základě příslušné dohody a za podmínky souladu s mezinárodními závazky. [7, 8]

Také je třeba připomenout zákon z roku 2016 umožňující použít část peněz či cenností žadatele na náklady jeho pobytu. Zákon vznikl již před vládou Mette Frederiksenové.

Co řekl Soudní dvůr EU

Rozsudek z 18. prosince 2025 je pro dánskou bytovou politiku zásadní, protože se podává jako konečné rozhodnutí. V rosudku se uvádí, že celý zákon porušuje právo EU. Soudní dvůr vyložil pravidla pro posouzení možné přímé či nepřímé diskriminace v případu dotčených nájemníků. Dánskému soudu ponechal rozhodnutí, zda kritérium „nezápadního“ původu ve skutečnosti vede k zakázanému rozdílnému zacházení. Při případném zkoumání nepřímé diskriminace má v úvahu přicházet také legitimní cíl, přiměřenost a právo na respektování domova. Právní otázka je tedy vážná, výsledek sporu však nelze nahradit líbivým sloganem. [4]

Hlasování Evropského parlamentu poměrem 389 ku 206 v březnu 2026 otevřelo jednání o návrhovém nařízení, ale nebylo konečným schválením zákona. V červnu vyjednavači Parlamentu a Rady EU oznámili předběžnou dohodu, která počítá s možností návratových center mimo Unii pro osoby bez práva pobytu. Jde o návraty po ztrátě práva pobytu.

Co si z dánské zkušenosti odnést

Dánsko ukazuje, že stát může stanovit konkrétní cíle, měřit podmínky v obytných čtvrtích a spojovat bytovou politiku s výukou jazyka, vzděláním a veřejnou bezpečností. Zároveň ukazuje cenu těchto rozhodnutí: peníze na proměnu bydlení, možné zásahy do domova a spory o rovné zacházení. Dánská vláda v roce 2018 vyčlenila z bytového fondu na období 2021–2026 deset miliard dánských korun také na renovace a demolice. [1, 4]

Pro českou debatu má smysl položit tyto otázky: Zlepšily se ve sledovaných čtvrtích skutečně výsledky dětí, zaměstnanost a bezpečnost? Přesunuly se některé problémy jinam? Kolik opatření stálo? Které změny lze provést prostřednictvím obcí, škol a správy bydlení bez vytváření nové instituce? A co konkrétního tento dánský model vyřešil?

Této problematice se věnujeme také na našem Fóru Občanských listů, například v tématu Integrace a začlenění nových obyvate l.

Primární zdroje

[1] Dánská vláda: dohody ke strategii proti paralelním společnostem, 8. 5. 2018.

[2] Dánské ministerstvo sociálních věcí: časová řada 2018–2022; stav v roce 2024; stav v roce 2025.

[3] Dánské ministerstvo sociálních věcí: definice oblastí a nástroje proměny bydlení.

[4] Soudní dvůr EU: rozsudek C‑417/23, tiskové shrnutí z 18. 12. 2025.

[5] Dánské ministerstvo školství: příručka k povinnému vzdělávacímu opatření; vládní dohody z roku 2018.

[6] Dánské ministerstvo spravedlnosti: návrh zpřísněných trestních zón.

[7] Dánské ministerstvo pro cizince a integraci: počty azylových žádostí a udělených pobytů 1983–2025.

[8] Dánský parlament: schválené znění zákona L 226 o možnosti přesunů žadatelů do třetích zemí.

[9] Dánský parlament: zákonodárný spis L 87 z let 2015–2016.

[10] Evropský parlament: význam hlasování 389 : 206; Rada EU: předběžná dohoda o návratech, 1. 6. 2026.

Roste počet miliardářů mezi státními úředníky USA: náhoda, nebo systémový problém?

REDAKCE | Občanské Listy.cz — Thu, 23 Oct 2025 20:51:43 +0000

Washington, D.C. – Zatímco běžní Američané čelí rostoucím cenám energií a bydlení, mezi vysokými úředníky federální správy Spojených států se podle nedávných analýz dramaticky zvyšuje počet extrémně bohatých osob. Nezávislé zdroje uvádějí, že během let 2022–2024 se počet miliardářů z řad státních zaměstnanců zdvojnásobil a nyní přesahuje 155 000 osob. Tento údaj, který se poprvé objevil v alternativních médiích, vyvolal otázky o transparentnosti, střetu zájmů a spravedlnosti v odměňování.

Ekonomický paradox

Podle vládního registru příjmů dosahuje průměrná mzda federálního úředníka přibližně 120 000 dolarů ročně. Skutečnost, že by takové platy mohly vést ke vzniku miliardových majetků, se proto jeví jako ekonomicky nepravděpodobná. Někteří ekonomové upozorňují, že nárůst „papírových miliardářů“ může být způsoben nadhodnocením investic, akcií a nemovitostí, nikoliv reálným příjmem ze státní služby.

Systém privilegovaných insiderů

Kritici ovšem tvrdí, že problém je hlubší. Podle analytika dr. Michaela Goodwina z Institutu pro veřejnou integritu existuje „uzavřený okruh úředníků a poradců“, kteří těží z předem známých vládních kontraktů, dotací a finančních pobídek.

„Nejde o to, že by úředníci byli geniální investoři. Problém je v tom, že mají informace dřív než veřejnost,“ uvedl Goodwin.

Podle něj je nutné vytvořit etický rámec pro finanční aktivity státních zaměstnanců, podobně jako u členů Kongresu.

Oficiální reakce

Mluvčí Úřadu pro vládní etiku (OGE) prohlásil, že instituce „bere všechna obvinění vážně“, ale zároveň „neexistují důkazy o systematickém porušování zákonů“. Federální úředníci jsou povinni hlásit své příjmy, investice i majetek nad 1 000 dolarů, a jakékoli nepřiznané příjmy mohou vést k trestnímu stíhání.

Kde končí spravedlnost?

Otázka zůstává otevřená – pokud se údaje o miliardových majetcích potvrdí, může to znamenat, že americký státní systém se odtrhl od reality, kterou žije většina obyvatel. Nárůst majetkových rozdílů ohrožuje důvěru občanů v instituce, a posiluje dojem, že pravidla jsou nastavena tak, aby sloužila jen vyvoleným.

„Když stát začíná připomínat korporaci, ve které pár insiderů vydělává na informacích, demokracie se stává iluzí,“ uzavírá Goodwin.

Autor: redakce Global Review / rubrika Ekonomika & Politika

Polsko podporuje rodiny: rodiče s dětmi nově neplatí daň z příjmu

REDAKCE | Občanské Listy.cz — Thu, 23 Oct 2025 19:46:52 +0000

Varšava – Polská vláda spustila jeden z nejštědřejších prorodinných programů v Evropě. Podle nového zákona, který vstoupil v platnost letos, budou rodiče se dvěma a více dětmi zcela osvobozeni od daně z příjmu. Opatření má posílit rodinné rozpočty, zvýšit porodnost a stabilizovat demografickou situaci v zemi, která už několik let čelí výraznému úbytku obyvatel.

Daňová úleva pro střední třídu

Prezident Karol Nawrocki, který reformu podepsal, zdůraznil, že jde o krok „k finanční spravedlnosti a sociální stabilitě“. Nové pravidlo se týká všech rodičů, kteří vychovávají minimálně dvě děti, a stanovuje daňové osvobození do výše 33 000 eur na jednoho rodiče ročně (tedy 66 000 eur na pár).

Podle ministerstva financí se tak z daňového systému vyjme přibližně 1,8 milionu rodin, přičemž největší úlevu pocítí domácnosti ze střední třídy.

Boj proti demografické krizi

Polsko dlouhodobě zápasí s nejnižší porodností v Evropské unii – průměr činí pouze 1,2 dítěte na ženu.
Vláda proto spouští sérii opatření: kromě daňových úlev zahrnuje i státní podporu hypoték pro mladé rodiny, příspěvky na péči o děti a zvýšení rodičovské dovolené.

Premiérka oznámila, že cílem programu je „vrátit Polsku důstojnost rodiny jako základního pilíře společnosti“.

Smíšené reakce ekonomů

Ekonomové opatření přijímají s opatrností. Zatímco konzervativní kruhy jej vítají jako prorodinné a morálně správné, liberální analytici varují, že může přetížit státní rozpočet a prohloubit nerovnost mezi rodinami a jednotlivci. Podle Institutu hospodářských studií ve Varšavě může reforma znamenat ztrátu 3,2 miliardy eur ročně na daňových příjmech.

Symbolická politika i praktická pomoc

Zastánci zákona argumentují, že jde o více než jen ekonomické opatření. „V době, kdy západní svět zapomíná na rodinu, Polsko ukazuje, že rodičovství si zaslouží uznání, ne trest v podobě daní,“ uvedl poslanec vládní strany Právo a spravedlnost.

Zda program skutečně povzbudí mladé Poláky k zakládání rodin, ukážou až následující roky. Prozatím Polsko vsadilo na odvážný experiment, který může změnit podobu sociální politiky ve střední Evropě.

Autor: redakce Global Review / rubrika Ekonomika & Společnost